Pro plné pochopení začneme srovnáním obou osobností:
1) Jozef Murgaš - zkrácená verze v originálním znění
Narodil sa 17. 2. 1864 v Tajove v rodine roľníka. Už v prvých ročníkoch školy objavil pedagóg Karol Berger maliarsky talent Jozefa Murgaša. Popri maľovaní ho zaujala aj fyzika a z nej hlavne elektrina. Po skončení školy mala rodina problém s ďalším financovaním štúdia a tak jedným z riešení bol kňažský seminár, ako bezplatné štúdium. Kňažské štúdium dokončil v roku 1888 v Banskej Bystrici. Počase sa Murgaš dostal do sporu s maďarónskymi cirkevnými nadriadenými a rozhodol sa v roku 1896 odísť do Ameriky. Usadil sa vo Wilkes Barre v štáte Pennsylvánia. Murgaš vedel, že v roku 1901 Marconi vyskúšal svojou metódou prenos správ po mori a nad vodou. Murgaš zistil aký dlhý je potrebný čas na vysielanie čiarky a ako sa tým celá depeša spomalí a pracoval na princípe, pri ktorom by sa signály líšili tónom a nie dĺžkou. Bodka bola vyšší tón, čiarka nižší. Oba tóny boli krátke, čím skrátil vysielací čas a zároveň prekonal terénne aj rušivé účinky. Nazval ho "Ton-system".
Murgašov "Ton-system" preštudovali Marconi a Fesseden. Fesseden zostrojil vf generátor a uskutočnil prenos hlasu rádiom. Marconi a Fesseden sa dohadovali o prvenstvo. Ich spor sa dostal pred súd v New Yorku. Rozsudok vyniesli 7. 1. 1916 a znel, že obidve súperiace sa strany čerpali z Murgašovho objavu a tak prioritu patentu priznali nesúdiacemu sa Murgašovi. Ale to bolo len morálne víťazstvo Jozefa Murgaša, pretože sa ukázalo, že jeho patenty boli chránené len vo Washingtone. A tak slávu a peniaze zožal Marconi, ktorému neskôr udelili Nobelovu cenu za fyziku.
Okrem už dvoch spomenutých patentov udelili Murgašovi ešte ďalších 11 patentov:
- vlnomer
- elektrický transformátor
- konštrukcia antény na bezdrôtovú telegrafiu
- zariadenie na tvorbu elektromagnetických vĺn
- bezdrôtová telegrafia 2x
- detektor magnetických vĺn
- magnetický detektor
- prístroj na výrobu elektrických oscilácií
- naviják na rybársky prút
- spôsob a zariadenie na výrobu elektrických oscilácií striedavým prúdom
V roku 1920 sa vrátil do ČSR, ale znechutený sa vrátil do Ameriky. Roku 1925 ho prezident USA Calvin Coolidge menuje za prezidenta „Komisie pre rádiotelekomunikácie USA". Murgaš zo zdravotných dôvodov odmietol. 11. 5. 1929 umrel v pracovni na zlyhanie srdca. 12. 10. 1944 (15 výročie smrti) - vyhlásil Edward Martin, guvernér štátu Pennsylvánia, za „Deň reverenda Jozefa Murgaša".
2) Theodor Starry
Narodil se 7.11.1817 v Českých Budějovicích. Pravděpodobně taky v nějaké rodině, ale nikdy se o tom nezmínil. Jako šestiletého chlapce (díky vyšší postavě vypadal skoro na sedm) ho překvapila bouře, právě když šel poprvé do školy. Protože tam šel poprvé, zpočátku ho ani neudivilo, že tam ničemu nerozuměl. Kvantovým přenosem totiž překročil hranice Ertaru a došel do Základní devítileté školy v Taře. Osiřelého chlapce se ujali studenti nedalekého kněžského semináře Svatého Macaráta. Dali mu najíst, vyhodili školníka, jehož mentorování už měli plné zuby, a jeho světničku přidělili chlapci, kterého jim seslalo samo nebe. Zatímci školník byl členem školských odborů a v létě vždy dva měsíce stávkoval, Theodor pracoval za byt a stravu a do ničeho nekecal. Trochu se rozpovídal až po roce, ale ertština mu ještě dlouho dělala potíže. Projevovalo se to i ve škole. Na radu svých pěstounů si sice změnil jméno z Theodor Starý na Theo Starry, ale i tak nadaný nemluva déle než rok nezapadl do dětského kolektivu. Brzy se však projevil jeho talent pro fyziku. Už v prvních ročnících školy ho zaujala elektřina, hlavně proto, že té taky nikdo nerozuměl. Když dokončil studia, pracoval dál jako údržbář v semináři. Stal se členem školských odborů, ale nebyl takové ořezávátko jako jeho předchůdce. Ani poté, co se oženil s , ho nikdy nikdo z jeho místa nevystrnadil.
Vymyslel jediný vynález. V roce 1839, kdy byla založena v Quasaru První vzduchoplavecká společnost, se Theo zúčastnil jednoho z prvních letů. Byl nadšen zpěvem ptáků, kteří před obrovským monstrem bezhlavě prchali, vrzáním lan i bukových latí konstrukce gondoly. Tyto nezvyklé akustické podněty padly na úrodnou půdu a v mozku dvaadvacetiletého školníka se zrodila geniální myšlenka. Pro zrychlení spojení mezi církevními telegrafy vymyslel "Theo-tón-systém" založený na kmitočtovém kódování znaků pomocí dvojice tónů. První tón mohl mít rozsah od C1 do C2 a druhý od H do h, jejich spojením do dvoutónového melodického akordu bylo možné zakódovat 9 x 9 = 81 logických stavů. Theo jim přiřadil písmena abecedy, číslice, pomocné znaky a ještě mu zbyla slušná rezerva. Bohužel se ukázalo, že čtení trylků je sice rychlé a snadné, ale vysílání pomocí kódovacího přístroje se dvěma ovládacími páčkami (dnes bychom je přirovnali ke joysticku) je příliš náročné. Mniši, které Theo zacvičoval, začali již průběhu kursu trpět nervovými poruchami a některým z nich dokonce začaly vypadávat vlasy. Vynález byl sice patentován, ale v praxi se nikdy neujal. Vynálezce sám raději pokusů s nebezpečným zařízením zanechal a ve třiceti zplodil se svou ženou Marie - Ann jednoho zdravé dítě. Syn dostal pro Erty velmi nezvyklé jméno Barnabáš Starry a po dosažení plnoletosti si ho okamžitě změnil na Barry Star. Když se vrhl na politickou kariéru, Theo se vrátil k pokusům se svým "Tón-systémem". Vynálezce zemřel 4. 5. 1990, poněkud ve stínu svého úspěšného syna, úplně holohlavý.
Funkční model přístroje jsem pro studijní účely sestavil v roce 1991. Nebyl to zas tak dobrý nápad. Letos v létě jsem ho při úklidu našel.
Poznámka na konec: Pověsti, že se ertarskému vyslanci v Petrohradě oslavy stého výročí Theova narození poněkud vymkly z rukou, jsou nepodložené. Jedná se jen o náhodnou shodu okolností.
V Praze 8.11.2003 v 02:70 e.č.